Přežil toho hodně - dvě světové války - hlavně tu druhou, na jejímž konci byl most zničen. Po válce byl postaven most dřevěný, který dosloužil na přelomu 60. a 70. let. To byl postaven most vojenský, montovaný. Když se na počátku 90. let začalo se stavbou současného mostu, musel být kříž demontován. Demontáž provedli zaměstnanci PSG Zlín, kteří realizovali stavbu mostu. Práce ale nebyly provedeny odborně a rozmontovaný kříž ležel po dobu výstavby mostu na Počeňku. Když byla stavba mostu dokončena (asi v r. 1994?), bylo potřeba postavit i kříž. Někteří občené byli tehdy proti, aby stál znovu na počátku obce. Bylo tedy rozhodnuto, že bude postaven na zeleném ostrůvku na horní - severní straně návsi. Se stavbou byly problémy, protože při demontáži byly poškozeny některé kameny střední části kříže. Proto bylo použito ocelových vnějších výztuh, aby vůbec kříž stál. Pracovníci PSG splnili svoji povinnost a to bylo vše. Protože takto postavený kříž byl v dezolátním stavu, bylo v r. 1996 přikročeno z iniciativy místních občanů a farního úřadu k jeho restauraci. Tyto práce provedla na podzim toho roku restaurátorka paní Pavla Hradilová. Práce hradil farní úřad (farníci) Želechovice.

Po 14 letech - letos na jaře - přišla paní Hradilová s tím, že město Zlín věnovalo peníze na opětnou opravu kříže, který byl po letech opět ve špatném stavu. Zvláště bylo potřeba opravit (pozlatit) tělo Kristovo, které bylo značně zkorodované. Bylo postaveno lešení a kříž rozebrán. Při tom se nenávratně rozpadla minule vyztužená střední část. Bylo ji potřeba nahradit novými kameny. Tato výměna ale nebyla v rozpočtu opravy města, proto ji zaplatil opět farní úřad Želechovice (20 000 Kč).

Restaurátorské práce byly dokončeny 16.11. 2010. Zbývá jen opravený kříž znovu posvětit po dohodě s Želechovským panem farářem P. Lubomírem Vaďurou.

Text i foto - Miroslav Jančík, Lužkovice, listopad 2010