Kromě menších kostí a zubů našel jsem část čelisti s vyčnívajícím a zahnutým zubem. Všechny tyto kosti, mimo největší, (dosud neurčené) jsou, podle posudku Dr. Borovanského, kostmi z divokých vepřů a to ze dvou různých individuí(jedno mladé). Ze zubů, taktéž prasečích, je jeden první molár.

Učiněné vykopávky nepotvrdily domněnku, že zde mohlo být staroslovanské pohřebiště. Také tříšť z keramiky není z popelnic a proto možno ji považovati pouze a jedině za zbytky pravěkých nádob.

Uvedené a zde popsané nálezy doplňuji ještě ústními podáními majitelů pozemků na „Tvrzi". Tak při kopání základů přístavby chlévů k číslu 34 asi v polovici východního okraje vlastní tvrze, ale už v příkopu (Viz situační pl. v l. č. Podřev, r. II.) narazil p. Bobal na množství popela. Podle vylíčení jedná se asi o odpadkovou jámu bývalé tvrze. Výměnkářka z čísla 34 v Lůžkovicích vypravovala, že při kopání v zahradě, dnes v místě příkopu na severovýchodním rohu Tvrze, za stodolou našla zuhelnatělé obilí. (?) Měla prý to delší dobu uschováno, ale pak obilí vyhodila.

V paměti lidu je, že když se asi před 45 lety prokopávala na východní straně tvrze podél valu polní cesta, našly se taktéž úlomky nádob, které tehdá nesprávně byly označeny za fragmenty popelnic. Úlomky nacházejí se v museu ve Vizovicích a jsou po srovnání svou povahou stejné jako tříšť mnou nalezená. Podle ústního podání našel prý také želechovský kooperátor P. Černoch r. 1903 nějaké úlomky nádob a sice na valu nad sklepem parc. č. 112/2. Kam přišly, není známo.