Tajná chodba

I.

Křižáci oblehli lužkovskou tvrz, ale husité se statečně bránili. Tu začali nepřátelé házet na dřevěné střechy smolné věchtě. Tvrz vzplanula a nepřátelé vzkřikli: " husy se pečou ", když pak vnikli do spálené tvrze, nenalezli nikde upečené husy, ani velký poklad, který měli husité ve tvrzi ukryt. Zato našli ve sklepě tajný vchod do podzemní chodby, kterou husité prchli z hořící tvrze.

II.

Ve sklepě u Tvrzovjáků jsou ve sklepě zazděné dvéře do tajné chodby, která prý vede pod kopcem Nadevsí na východ do údolí potoka Vratišovky. Tam je u Krajčů sklep, dnes již rozvalený, kde prý končila tajná chodba. Za okupace se stala úkrytem některých věcí z filmových atelierů ve Zlíně, které chtěli okupanti vyvézt.

III.

Někdo také vypráví, že se našel v chodbě velký železný klíč a také velmi stará bible. Stopa těchto předmětů prý mizí v obci Klečůvka.

Husitský poklad

Bratři Jura a Martin se chtěli ženit. Radili se, kde by sehnali peníze na chalupu. Stařenka Ozimovi, co měli chalupu vedle Tvrze, jim řekli, že v jejich stodole je zakopán kotel s husitským pokladem. O filipojakubské noci před prvním májem právě o půlnoci se otevře zem na mlatě a kotel plný zlatých dukátů září jako slunce. Kupte si na jarmarku nový červený dívčí šátek, přikryjte jím kotel a na sochoru kotel vyneste. Ale jestli slovíčko při tom promluvíte, bude vaše námaha marná. Jura a Martin zařídili co stařenka poradila a čekali u stodoly. Když byla půlnoc, zasvítila skulinami mezi trámy ze stodoly oslňující záře. Třásli se strachy a zakrývali si oči, když vrata otvírali. Kotel šátkem přikryli, dvěma železnými uchy u kotle sochor prostrčili. Pamětlivi stařenčiny rady mlčeli a jen těžce oddechovali, když nesmírně těžký kotel na sochoru na ramena zvedali. Vykročili. Už Jura přeskočil práh a v duchu viděl novou chalupu a v něm líbeznou svou žínku Mařenu. Ale Martin, který šel vzadu, nevšiml si prahu, zakopl o něj a svalil se na zem. Ty trúbo nemóžeš dať pozor, vzkřikl Jura. V tu chvíli kotel s husitskými zlaťáky zmizel a od té doby se už neukázal.

Stanislav Březík, Lužkovice, leden 2004

Zpracoval: Radek Knap