SZZL nesouhlasí s článkem radního Ing. Z. Blažka v Magazínu Zlín, kde se uvádí jednostranný pohled na řešení dopravy ve Zlíně. Trasa pravobřežní komunikace navržená do změny č. 88 územního plánu Zlína není nejlepší variantou ani z hlediska dopravy.

Následně uvedené odborné práce ukazují odlišný a celistvější pohled odborníků na řešení dopravy ve Zlíně. Byly zpracovány na objednávku města, ale jejich závěry nepodporují „oficiální linii“ a jsou mimo „soulad“, a  proto se o nich mlčí, zesměšňují se nebo se jim nenaslouchá.

V květnu 2003 nezávislá studie ing. Prokeše z Brna studovala prakticky totožnou trasu Pravobřežky a konstatovala :

„… trasování nebere ohled na potřeby města, na mimořádné hodnoty zlínského přírodního rámce, na ochranu životního prostředí  i takových lokalit, jako je Baťova nemocnice, …“

Dále upozorňuje, že silnice v údolnicové trase je příznivá pro provoz těžké dopravy - vyšší kvalitou, komfortem a lepší plynulostí dopravy.

Jednoznačně doporučuje pro úsek od centra na východ zásadní odmítnutí ze závažných důvodů:

-          slouží jen tranzitní dopravě

-          je bez jakéhokoli kontaktu s městem

-          nekooperuje s městskou sítí, nerozvádí dopravu

-          závažně ohrožuje životní prostředí přilehlých městských částí

-          nepřijatelně zasahuje do přírodního rámce zlínské krajiny.

Doporučuje nejdříve realizovat západní část a vytvořit okruh pro zklidnění centra. Východní část nechat „uzrát“  a vše znovu studovat až po realizaci rychlostní komunikace R 49, která by v zájmu Zlína měla být realizována přednostně v trase Hulín-Fryšták-Slušovice-Zádveřice.

Ing. arch. Chládek, vítěz nedávné soutěže na architektonické řešení centra města , v květnu 2004 upozorňuje na zajímavé řešení centra ( studované ve výše zmíněné soutěži, 2005).

K východní trase uvádí :

„ Vytýčení trasy C severním okrajem areálu městské nemocnice a dnem údolí Dřevnice rozvrátí nejen přírodní režim, ale i dotčená sídla Želechovice, Lužkovice.

Lípa by tak získala v krátkém čase v pořadí druhý obchvat. Navíc způsob obestavování trasy I/49 v katastrech Želechovice a Lípa nesvědčí příliš o konceptním přístupu a lze očekávat, že takový postup by se u nově vytčených tras opakoval.“

Dále uvádí. „Dopravu je nutno pojímat jako prostředek, provozní nástroj města, nikoli jako nekontrolovaný fenomén, kterému je nutno ustupovat. Snižování dopravní frekvence nelze dosáhnout jen úpravami silničního systému, nýbrž zejména postupnou celkovou reorganizací města.“

Ing. arch. Mackerle, zpracovatel konceptu změny č. 88 ÚP Zlína ( Pravobřežka) v červnu 2007 uvádí pro toto trasování vyjádření dotčených orgánů, kde Ředitelství silnic a dálnic ji považuje za nereálnou.

Dle hodnocení vlivu na životní prostředí – posouzení SEA pro změnu územního plánu je tato varianta svými zásahy do přírodního prostředí, obrazu města a ekosystémů ve východní části řešeného území, zejména v úseku Burešov-Příluky-Lípa nepřijatelná.

Výše uvedené informace pojednávající o územně plánovací dokumentaci jsou veřejně dostupné a byly převzaty z internetového portálu města. Jsou uvedeny v ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 88 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU ZLÍN vypracovaném Urbanistickým střediskem Brno v červnu 2007 a tento návrh změny ÚPD byl veřejně projednáván 6.8.2008.

I přes výše uvedená fakta zastupitelé schválili tuto trasu devastující naše úzké a silně zalidněné údolí.

Domníváme se, že 800 podpisů občanů Zlína shromážděných během 3 dní na podporu „některých občanů a zájmových uskupení“ něco vypovídá o zájmu většiny, která nechce mít přes město mezinárodní dálnici. Ta slouží  pouze  zájmům betonové lobby. Kraj toto pochopil a naši námitku zapracoval do krajského územního plánu - Zásad územního rozvoje Zlínského kraje, který byl schválen 10.9.2008.

Kdy pochopí radnice koho mají zastupitelé zastupovat a čí zájmy hájit?