A D V E N T N Í   K O N C E R T

Římskokatolická farnost Želechovice pořádala dne 15. prosince 2004 v kostele svatého Petra a Pavla „Adventní koncert“, na kterém zpíval dětský pěvecký sbor  MOTÝLI Šumperk. Pěvecký sbor řídil nejmladší z hudebního rodu Motýlů Tomáš. Jeho praděd František Motýl (narozen 9.7.1867 a zemřel 17.10.1945-fotografie č.1), byl prvním varhaníkem z tohoto rodu v kostele v Želechovicích. Následován synem Aloisem (narozen 3.4.1897 a zemřel 31.3.1982-fotografie č.2, se svými syny Aloisem a Františkem). František zůstal v Želechovicích n./Dř., kde působí taky jako varhaník. Alois(ml.) se přestěhoval do Šumperka,  kde mimo jiné založil pěvecký dětský sbor. V roce 1995 vystupoval v našem kostele se svým souborem (fotografie č. 3). Z téhož koncertu je i fotografie již s jeho synem Tomášem (fotografie č.4-první zprava), pravnukem Františka Motýla. Na další fotografii č. 5, je Tomáš Motýl na fotografii sice ještě z té doby (1995), ale v současné době již převzal žezlo a je vedoucím a dirigentem uvedeného souboru v Šumperku. Fotografie č.6 až 16, jsou z letošního vystoupení u nás, v Želechovicích. Dokument označený č. 17, je blahopřání ministra kultury  Pavla Dostála k životním jubileu „75“ Aloisovi Motýlovi, které slavil v roce 2004.

Historie souboru

Šumperský dětský sbor byl založen v roce 1962. Pod vedením svého zakladatele Aloise Motýla, v jehož práci v současnosti pokračuje syn Tomáš, prošel sbor strmým vývojem. Jeho umění, vysoko oceněné četnými prvenstvími v domácích i zahraničních soutěžích, obdivovali posluchači v Belgii, Bělorusku, Bulharsku, Francii, Gruzii, Holandsku, Italii, Jugoslávii, Lucembursku, Maďarsku, Německu, Polsku, Rakousku, Rusku, Španělsku, Švýcarsku a Velké Británii. Za zmínku stojí i účast na mezinárodních sborových festivalech. Uveďme alespoň některé. Svátky písní Olomouc 1984, Pražské jaro 1987, Juventus Mundi Cantat Olomouc 1987, Mladinky pevski festival v Cejlu- Jugoslavie1985, Festival Internacionál de Música de Cantonigrós-Španělsko 1985,1992, Europees Muziekfestival vor de Jeug Neernelt-Belgie,1990, Festival Internacionál de Choeurs ď Enfants Nantes- Francie 1992,1993, International Musical Eisteddfod Liangollen-Velká Britanie 1994 a další a další.

Dnes je Šumperský dětský sbor dobře organizovanou sborovou školou, která je součástí Základní umělecké školy a Domu dětí a mládeže Vila Doris města Šumperka. Na dvěstěšedesát dětí ve věku od pěti do osmnácti let zde pracuje v pěti samostatných sborech, z nichž nejvyspělejší devadesátičlenný koncertní sbor se doma i v zahraničí prezentuje pod jménem MOTÝLI  ŠUMPERK. Repertoár tohoto tělesa tvoří široká oblast hudby od nejstarších až po současnost, jakož i množství lidových písní národů celého světa.

K osobnosti Aloise Motýla.

Narodil se 3.9.1929 v Želechovicích nad Dřevnicí. Po studiu na brněnské konzervatoři

(1943-48), kde absolvoval obor varhanní hry a získával zkušenosti u uznávaných hudebních pedagogů, např. u Viléma Petrželky, Jaroslava Kvapila či Josefa Blatného, přišel do Šumperka, aby se zde trvale usadil. Přijal místo učitele klavíru na tehdejší základní hudební škole a svou lásku ke zpěvu projevil již záhy, když v souboru písní a tanců Družba řídil jeho pěveckou skupinu. Až do poloviny 60. let byl sbormistrem  Pěveckého sdružení šumperských učitelek. V tomto období začal také uplatňovat své organizační a propagační ambice. Spolupracoval s místní Osvětovou besedou, společně s Ladislavem Zoubkem vedl Divadlo hudby, založil a předsedal zdejší pobočce Kruhu přátel hudby a pořádal její abonentní koncerty. V neposlední řadě jmenujme festival mladých umělců Preludium (dnes Šumperské preludium), jehož je zakladatelem a dodnes hlavním organizátorem.

Schopnosti a zásluhy  Aloise Motýla byly náležitě ohodnoceny. V roce 1989 obdržel cenu Františka Lýska, udělenou Svazem českých skladatelů a koncertních umělců a Českým hudebním fondem. Byl také jmenován čestným občanem města Šumperka. Jeho kvality však můžeme oceňovat i nadále. Málokterá hudební akce se dnes obejde bez jeho aktivního podílu či přítomnosti. (Převzato z měsíčníku ŽIVOT-autorka textu Eva Slavíčková)

Svou práci začínající v neuvěřitelně skromných poměrech, s podporou své manželky, kterou nesmírně miloval, dovršuje dílo, jak již bylo uvedeno. Avšak, aby jeho dílo bylo plně doceněno, musíme si uvědomit, že on ty děti nejenže naučil zpívat, ale též žít a umět se chovat v kolektivu,  dodržovat společenskou etiku, vzájemně si pomáhat a svou lásku k lidem vyjadřovat v písních,  které zpívají. To je velký dar, který se zúročí i v následných generacích těchto dětí a rodiče těchto dnešních dětí mohou být velmi spokojeni a šťastní.

Závěr

Myslím si, že kdo byl přítomen na tomto koncertu, byl nadmíru spokojen. Ano, byla to kouzelná chvíle, kdy člověk vplul do jiného světa. Světa lidského božství. Anebo božského lidství?

Nejkrásnějším hudebním nástrojem je lidský hlas. A jsou-li mu dány skladby od skladatelů, jímž to došlo s „hůry“, pak není nic krásnějšího. Odcházející posluchači z naplněného kostela byli koncertem velmi spokojeni a nadšeni. Snad, co mě nejvíce mrzelo, byla neúčast alespoň posledních  ročníků naší ZDŠ, a alespoň těch žáků, kteří  inklinují k umění. Kde je příčina? Jak dětem prezentovat, že je něco lepšího, než většinou pochybná kultura, chrlící se z mediálních prostředků? Již za první republiky byli učitelé posílání na venkov k posílení kulturní a veřejné práce s občany. A dnes? Musí si uvědomit, že být pedagogem, není pouze zaměstnání, ale poslání.

Narozené normální dítě je jako krásný, čistý bílý list, do kterého se zapisují rodiče, učitelé, vychovatelé, mediální prostředky a vůbec, celá společnost. Děti jsou zrcadlem společnosti. Přes negativní dopady je mnoho dětí nádhernými bytostmi. A co ty druhé, které nemají možnost řádného vedení? Budeme, jak nám již orgány sdělily, stavět kriminály? Vždyť tyto prostředky lze využít raději k prevenci tak, aby se mládež mohla vyžívat v tvůrčích aktivitách! Ulehčit rodičům, kteří zoufale hledají práci, nebo jsou zaměstnáni tak, že ani na své děti nemohou mít čas. Vždyť děti, mládež je budoucnost nejen národa, ale i celého lidského společenství.. Jak mohou samy, bez pomoci najít smysl svého bytí? Nepodivujme se, když pak sáhnou na drogy, aby unikly z honby společnosti za „Zlatým teletem“.

Aktuální informace najdete na stránkách: http://www.motyli-sumperk.cz/

Je nutné poděkovat zejména Aničce Motýlové, která byla motorem této společenské události.

Také děkujeme občanům Lípy, Lužkovic a Želechovic, kteří pomohli ubytovat účinkující ve svých domovech.

Použito archivu Aničky Motýlové

Zpracoval : František Rosík

Technicky zpracoval: Radek Knap